Jak bývá zvykem v našich končinách, o Vánocích nás vždy čeká záplava nejrůznějších pohádek. Čerti, andělé, vodníci, králové, saně dvojhlavé či trojhlavé. Minimálně dva týdny žijeme v pohádkách. A potom? Střih, šlus, konec, krutá realita! Roztomilé pohádkové čertíky a načančané princezny najednou vystřídají nabručení sousedé a nevrlí kolegové a my se musíme opět smířit s faktem, že v běžném životě není všechno jako v pohádce a nevítězí jen pravda a láska... V naší družině však pohádkám po Vánocích neodzvoní – hrajeme si celý rok a výlety do světa fantazie jsou naším každodenním chlebem. A tak, abychom si zpříjemnili návrat po Vánocích, vymysleli jsme Soutěž o nejkrásnější pohádkový kostým. Úkolem soutěžících bylo vybrat si určitou pohádkovou postavu a pokusit se vytvořit nebo s vypětím všech sil sehnat převlek tak, aby se co nejvíce podobali vybrané postavě...
Soutěž jsme schválně zahájili o týden dříve, abychom měli dostatek času na nutné přípravy. Nejdříve proběhla registrace soutěžních skupin. Každá skupina měla možnost zvolit si jinou strategii – do kostýmů se mohl převléct jeden či více členů, přičemž členové bez kostýmu plnili další veledůležité funkce, jako např. garderobiéři, poradci na závažná témata všeho druhu, nebo dokonce režiséři (neboť úkolem skupin nebylo pouze prezentovat kostým, ale také zahrát krátkou scénku z dané pohádky)...
Během následujícího týdne jsme se díky převlekům soutěžících přenesli každý den do jiné pohádky. Pravdou je, že na začátku byl celkový počet přihlášených soutěžících vcelku utěšený. Mnozí z nich však pravděpodobně podcenili svoje možnosti či schopnosti a nakonec jejich kostým čítal třeba jen jedinou rekvizitu, kterou narychlo sestavili těsně před vystoupením. A tak se porotci museli řídit podle hesla „Bez kostýmu do soutěže nelez“, zřízeného právě pro podobné případy, a ohodnotili příslušné soutěžící náležitým počtem bodů, které samozřejmě na finále nestačily. To však nebyl případ následujících soutěžících, kteří porotu okouzlili. Prvním z nich byl čert z pohádky S čerty nejsou žerty v podání Jonáše Povolného, který předvedl notoricky známou scénku s hříšnicí Dorotou Máchalovou. Dále nastoupila na pódium známá žlutá rodinka Simpsonových, konkrétně sourozenci Liza a Bart, které vtipně ztvárnili Eliška a Matěj Kvasnicovi. A nakonec modrá smršť v režii Natálky Šperkové a Sophie Hogan, které před přísnou porotu předstoupily v převlecích Šmoulů. Všichni tito soutěžící získali od porotců shodný počet bodů, který je katapultoval do superfinále...
Před zahájením samotného superfinále dostali soutěžící k dispozici jeden týden na případné dopilování scének nebo vylepšení svých kostýmů (pokud to ovšem ještě bylo možné - některé kostýmy totiž byly tak dokonalé, že již nestrpěly žádných změn či vylepšení)... Byla to ale právě aktivita soutěžících, která v závěru rozhodla o vítězství. Třetí příčku nakonec obsadil Jonáš Povolný, který bohužel v superfinále vystoupil bez kostýmu. Druhé místo získala Natálka Šperková a Sophie Hogan, které svůj kostým i scénku ponechaly beze změn. A první místo s přehledem a zaslouženě vybojovali Eliška a Matěj Kvasnicovi, kteří na superfinále rozšířili svůj tým o Julču Ondráčkovou (a její kostým malé Maggie) a přišli se zcela novou scénkou. Jejich vtipné vystoupení, stejně jako propracované kostýmy porotu zcela ohromily, a tak se stali právoplatnými držiteli sladké pohádkové odměny...
Všichni soutěžící a samozřejmě i publikum si celou soutěž užili a skvěle se pobavili. A možná už teď přemýšlí o tom, kterou pohádkovou postavu „obléknou“ v příštím ročníku… J
Mgr. Kristýna Jandíková
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |