A byl tu podzim. Roční období, které máme spojené v horším případě se sychravým počasím, v tom lepším s barvami všeho druhu. Ale zatímco většina z nás se se stále se zkracujícím dnem čím dál tím víc uchyluje do pohodlí svého domova a během dlouhých tmavých dnů se oddává sladkému nicnedělání, existují i lidé, kteří jsou na podzim velmi aktivní. Nic jiného jim nezbývá, protože jablka či hrušky ze stromů za ně nikdo neposbírá. Farmáři. Lidé, kteří si v okolí svého domku, často daleko od civilizace uprostřed nádherné přírody, žijí soběstačným životem. Co si vypěstují, to si také snědí. Jinak řečeno, nemusí navštěvovat přeplněné supermarkety a honit se za zbožím v akci. A i když se tito lidé musí pořádně otáčet a rozhodně si nemohou dovolit trávit sychravé dny před televizí, jistě by vám potvrdili, že není nad vlastní úrodu. Ale jak se vlastně žije na farmě? Rozhodli jsme se, že si to vyzkoušíme. Čekal nás další družinový týden plný nejen zábavy, ale také tvrdé práce. Na jeden týden jsme se chopili motyk a v potu tváře jsme absolvovali nejrůznější typické aktivity vykonávané na farmách v jednotlivých ročních obdobích…
První den byl věnován rozdělení farmářů do dvou skupin. Každá skupina si zvolila svého předáka, tedy člověka, který měl právo rozhodovat a velet, ale který také za svou skupinu zodpovídal. Obě skupiny si opět vytvořily základní listinu, na kterou zapsali název a jména všech členů. Tato první disciplína byla zároveň poslední „kancelářskou prací“ tohoto týdne, za kterou obdržely obě skupiny první farmářské bankovky, které si pečlivě uschovaly, neboť jejich počet měl na závěr týdne rozhodnout o vítězi. A pak se již farmáři mohli vrhnout na první opravdové farmářské disciplíny typické pro jarní období. Čekalo je například stavění ohrad pro nově narozená mláďata nebo zpracování vlny z čerstvě ostříhaných oveček.
Druhý den na farmě jsme vstoupili do letního období a vyzkoušeli si činnosti, které se na farmách vykonávají v tomto období. A tak jsme se vrhli na sklízení obilí a zkusili jsme si také dopravit úrodu melounů z pole na farmu.
Další den bylo na řadě několik typicky podzimních farmářských činností. Vzhledem k velké úrodě jablek a hrušek bylo nutné je sklidit, roztřídit, připravit k prodeji, případně uskladnit.
Předposlední den Farmářského týdne se nesl v duchu zimních činností, z nichž nejdůležitější byla příprava dříví na topení. A na úplný konec jsme měli za úkol postavit ze stavebnic farmy, ohrady a vše, co souvisí s farmářským životem…
Po celotýdenní usilovné farmářské páci si na konci týdne soutěžící užili zasloužené volno. A mnozí z nich si opravdu zhluboka oddechli – už žádné kopání, zalévání, sklízení obilí či stříhání ovcí. Konečně mohli odložit motyky a jen tak relaxovat. Jenže… Jako odměna je čekalo něco, při čem museli opět vytáhnout ruce z kapes. Nebyli by to přeci farmáři, kdyby dostali jako odměnu pochutinu, kterou stačí jen rozbalit a sníst. A tak jim na stole přistály čokoládové muffiny a barevný marcipán a měli za úkol oblíbené sladké pečivo umělecky dozdobit, samozřejmě v duchu farmářského života. A po chvíli pod jejich rukama vznikla díla hodná velkých mistrů – takřka umělecká muffinová zátiší s jablky, hruškami, banány či dokonce hrozny…
Na závěr musíme říct, že se naši soutěžící celý týden opravdu snažili, a přestože všechny rustikální činnosti, které absolvovali, byly docela náročné, nakonec všichni uznali, že i na farmě se člověk může dobře pobavit…
Kristýna Jandíková
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |