S nástupem podzimního počasí se nám zastesklo po letních dobrodružstvích, a tak jsme se rozhodli, že je na čase odpoutat se od břehů a vyrazit vstříc novým zážitkům na vlnách fantazie... Čekal nás pirátský týden plný zábavy, napětí a legrace…
Před vyplutím na širé moře bylo však nutné zařídit několik formalit. Nejdříve jsme se rozdělili na 2 skupiny – piráty a pirátky – a poté si každá skupina vybrala svého kapitána. Následovala tvorba pirátských listin… Pak nadešel čas dozvědět se některé důležité údaje týkající se pirátů. V chytrých knihách se uvádí, že pirát je osoba nadmíru krvelačná, existuje však řada studií, která toto tvrzení popírají. My jsme samozřejmě také chtěli mýtus o krvelačnosti vyvrátit, a tak se z nás stali - dle zadání - piráti odvážní a spravedliví, používající násilí jen v případech krajní nouze. K dokreslení našich představ nám posloužilo ilustrační pirátské video, které nám pomohlo správně pochopit zásadní momenty ze života pirátů (například jak vypadala pirátská vesnice, co se dělo při bouřce nebo při střetnutí se znepřátelenou posádkou). A jaký byl tedy náš příběh? Před dávnými časy jsme byli úspěšnými obchodníky. Jednoho dne však naši loď, plně naloženou právě nakoupeným zbožím, přepadla pirátská posádka. O náklad jsme samozřejmě přišli, ale pirátský kapitán nám učinil velkorysou nabídku – ušetří naše životy, pokud se k nim přidáme. Nikdo z nás samozřejmě neváhal ani vteřinu. A tak jsme obdrželi bambitky, nasadili pásku přes oko, nechali si narůst plnovous a začali brázdit vlny světových moří. Po nějaké době jsme se od původní posádky odloučili a vytvořili jsme dvě samostatné pirátské skupiny…
Když se zdálo, že už jsme dostatečně poučeni o životě a zvyklostech pirátů, abychom vypluli na širé moře, vyvstala zásadní otázka. Kde vzít plavidla? Krádež byla, vzhledem k výše zmíněným čestným povahám našich pirátů, zcela rezolutně vyloučena. Naštěstí jsou však piráti bytosti dosti vynalézavé a improvizačně velmi zdatné... A tak jsme se bez dlouhého hloubání pustili do stavby korábů, samozřejmě za použití nejmodernějších technologií a s cílem vytvořit luxusní a dnešním trendům odpovídající plavidla. Poté kapitáni obdrželi mapu, v níž byla zakreslena všechna plánovaná stanoviště i s úkoly, které budeme plnit. Na každé zastávce se naše dvě skupiny měly střetnout v jedné pirátské disciplíně. Posádka, která zvítězila, získala vždy určitý počet speciálních mincí, přičemž úspěšnější tým měl na konci získat pirátský poklad...
Jednoho krásného podzimního odpoledne jsme vypluli z přístavu San Fernando (přesně jak jsme vyčetli z mapy). Krátce po vyplutí nás však zastihla ošklivá bouře, která prověřila naši soudržnost, odolnost i sílu a která zároveň posloužila jako první disciplína. Každý pirát již od svých batolecích let dobře ví, že hlavním úkolem při bouři je zabezpečit všechny volně stojící předměty (například kanóny, nádoby s pitnou vodou atd.) tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo k újmě členů posádky. Naši piráti měli dle příkazu svých kapitánů přenést tyto předměty do podpalubí... Druhá disciplína se opět odehrála na širém moři a nesla název Střelba z děla. Když se po bouři náhle moře uklidnilo, obě naše pirátské posádky byly vyčerpané a chystaly se k odpočinku. Vtom ale spatřili na obzoru neznámé plavidlo, které v mžiku zahájilo palbu. Bylo potřeba rychle reagovat a palbu opětovat. Naštěstí se jednalo jen o další disciplínu…
Když jsme konečně dopluli na ostrov La Mariana, těšili jsme se, že si dopřejeme zasloužený odpočinek. Skvěle jsme se odreagovali, neboť nás čekala tradiční a všemi piráty zbožňovaná volnočasová zábava – kuželky. Každý „mořský vlk“ totiž ve svém volném čase rád navštíví oblíbenou hospůdku a za soustavného popíjení oblíbeného moku nejmenované značky si rád zahraje partičku kuželek… Kromě zábavy a odpočinku byla ale na ostrově La Mariana na programu také jedna disciplína uměleckého charakteru nazvaná Portrét kapitána. Všichni piráti jsou, jak známo, zcela oddáni svému kapitánovi, kterého chovají ve velké úctě, neboť jim zajišťuje ochranu, obživu i zábavu. A obě naše pirátské skupiny chtěly své neohrožené velitele potěšit, a proto se rozhodly přichystat jim překvapení – rozhodly se vytvořit společnými silami jejich portrét…
Pro další soutěž nařídili kapitáni bleskurychlý přesun do pirátské vesnice (Pueblo de piratas). Další disciplína nesla název Nalož zásoby. Piráti se totiž museli nejen posilnit, ale také doplnit zásoby na další plavbu…
Poslední den pirátských soutěží nás zavedl také do místa na poušti nazvaného La Palma. Čekala nás poslední pirátská disciplína pojmenovaná příznačně Laguna, podle jedinečné laguny s pitnou vodou, která se nachází blízko tohoto místa, uprostřed vyprahlé pouště. V této soutěži se naši piráti mohli cítit jako ryby ve vodě, neboť jejich úkolem bylo nanosit zásoby vody z laguny do připravených nádob. Tekutina měla být přenášena v malých kalíšcích z laguny až na místo určení, což prověřilo šikovnost a hlavně trpělivost našich pirátů. A nutno říct, že se pirátům neobyčejně dařilo, neboť během celé soutěže nebylo zaznamenáno žádné typicky pirátské klení ani nářky nad rozlitou životodárnou tekutinou…
Po týdnu pořádné pirátské práce i zábavy jsme zakotvili v cíli, na ostrově Salamanca. Zde nás čekal ten nejlepší úkol – spočítat mince a očekávat odměnu. Ale... Ještě před vyhlášením bylo nutné „srovnat účty“. Obě skupiny totiž musely zaplatit pokuty za špatné chování některých svých členů. Co naplat, spravedlnost musí být… Poté už se ale všichni piráti pustili do zaslouženého pokladu, neboť odměnu obdržely obě skupiny za poctivou celotýdenní práci… Myslím, že můžeme s klidným srdcem prohlásit, že se nám naše dobrodružná plavba vydařila. Přežili jsme náročné podmínky na moři - zápasili jsme s bouří a s dalšími rozmary počasí, odolávali útokům žraloků i nepřátelských lodí, museli jsme spoléhat jeden na druhého, vzájemně si pomáhat a táhnout za jeden provaz, abychom dosáhli vytouženého cíle. A už teď se těšíme na další pirátskou plavbu... J J J
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |