Blížil se Halloween a nás v družině čekaly obrovské oslavy. Pro velkou oblíbenost tohoto svátku se totiž letos, stejně jako každý rok, naše oslavy protáhly na celý týden...
Pondělí jsme věnovali méně zábavným, avšak velmi důležitým formalitám. Ještě před začátkem soutěží bylo totiž nutné vytvořit 2 halloweenské skupiny. A tak, po krátkém losování vznikla družstva Kostlivých pavouků a Bláznivých dýní. Každá skupina si zvolila svého kapitána a jeho zástupce, vyrobila základní listinu se jmény všech členů a vymyslela název. Čekal je celotýdenní maraton halloweenských aktivit. Za vítězství v každé soutěžní disciplíně mohly skupiny obdržet vždy jednu speciální halloweenskou minci. Skutečnost, že se jednalo o čokoládové mince však sama o sobě představovala velkou výzvu – oběma skupinám bylo doporučeno, aby si jakožto správce těchto mincí zvolily osobu se silnou vůlí, neboť slabší jedinci či gurmáni by mohli snadno podlehnout gastronomické touze a za prvním rohem by zahájili nezřízenou konzumaci těchto lahůdek...
První halloweenská disciplína byla zahájena v úterý a nesla netradiční název Halloweenské čmárání. Obě skupiny stály v zástupu. Po odstartování vyběhli první členové, kteří měli co nejrychleji doputovat k opodál stojící lavici, vzít do ruky pastelku a začít vybarvovat halloweenský obrázek. Podmínkou bylo vybarvovat co nejpřesněji, ale zároveň vyvinout co možná největší rychlost. Po uplynutí časového limitu museli vždy soutěžící neprodleně položit pastelku a běžet zpět ke svému družstvu, kde je vystřídal spoluhráč. Na konci jsme zhodnotili stav obrázků a přidělili čokoládové mince... Druhou disciplínou bylo Pavoučí pexeso. Na jedné lavici se nacházelo nepřeberné množství kartiček (jak bývá zvykem rubovou stranou nahoru). K lavici přistoupili vždy 2 soutěžící (1z každého týmu) a jejich úkolem bylo jednoduše hledat dva na chlup stejné pavouky, přičemž směli otočit vždy pouze dvě kartičky. Poté odcházeli zpět ke svému družstvu a střídali je další soutěžící. Z výrazů hráčů, kteří se vraceli s nepořízenou, se dala vyčíst beznaděj, neboť prý všichni pavouci vypadali naprosto identicky. A tak, po chvíli marného hledání, kdy se nejeden soutěžící dostával do malé pavoučí krize, jsme přistoupili k nouzovému řešení – zvolili jsme pro každý tým jednoho rádce, který měl (pomocí slov) nasměrovat tápající spoluhráče k nalezení správných dvojic. Nakonec byla vyhlášena remíza a oba týmy obdržely po jedné minci…
Ve středu nás čekaly dvě halloweenské disciplíny ve školní tělocvičně. První z nich, pojmenovaná Halloweenská koleda, nás zavedla do prostředí nejmenovaného amerického městečka v období halloweenských oslav. Průměrná americká rodina v této době odhazuje svoji typickou lakotu a je odhodlána obdarovat každého kolemjdoucího, přicházejícího v haloweenském kostýmu na koledu. V naší soutěži se oba týmy rozdělily na dva zástupy stojící naproti sobě v určité vzdálenosti. Hráči na jedné straně představovali koledníky a hráči naproti nim měli být štědří lidé nabízející bohatou výslužku. Koledník měl za úkol chytat do pytle sladkosti (barevné míčky), které mu posílala štědrá osoba. Po nachytání všech míčků šel na řadu další koledník a na druhé straně zároveň další štědrá osoba. Skupina, která se prostřídala rychleji, získala 1 halloweenskou minci… Druhou středeční disciplínou byla soutěž nazvaná Ježibabí koště. Jak jistě všichni víme, každá ježibaba je především dobrou pekařkou a její hlavní náplní práce je (kromě nabírání dětí na lopatu) pečení perníků. V době halloweenských oslav se každá správná ježibaba chce blýsknout a její pec je takřka permanentně v provozu. Ale vyzdobit celou chaloupku, to je věru namáhavá práce. Naštěstí se vždycky najde řada pomocníků. Každý kolemjdoucí jistě při pohledu na upocenou stařenu pocítí náhlou potřebu pomáhat. A nejinak tomu bylo i v naší soutěži. Oba týmy si vybraly 1 ježibabu, ostatní představovali ochotné pocestné. Naše ježibaby se předháněly - napekly ohromné množství perníků a daly je sušit před chaloupku, čímž se však zcela vyčerpaly. Další práce už zůstala na kolemjdoucích, od nichž se očekávalo, že každý perník, který u chaloupky objeví, přinesou ke SVÉ ježibabě a navléknou ho na její koště. Na konci jsme jednoduchou matematikou určili, čí koště je více obtěžkáno, a dle toho jsme udělili mince...
Po několika dnech náročných soutěží nás ve čtvrtek a v pátek čekala aktivita ze zcela jiné oblasti. Pustili jsme se do umělecké činnosti s halloweenskou tematikou - na čtvrtek bylo naplánováno halloweenské zátiší, v pátek jsme vyrobili halloweenské dýně, pavouky a duchy. Za tyto dva dny jsme si odpočinuli a vyprodukovali dostatek halloweenských výrobků na vyzdobení celé družiny od podlahy až po strop... Pro odreagování jsme si naordinovali 2 halloweenské hry na čerstvém vzduchu:
Doběhni na hřbitov a Halloweenské puzzle a stihli jsme nakreslit i halloweenský komiks...
Po víkendu byl na řadě zlatý hřeb celého Halloweenského týdne – několik disciplín Čarodějné kuchyně. První z nich byla nazvaná Kouzelná semínka a její podstatou bylo připravit speciální dýňová semínka na kouzelnou polévku. Obě skupiny stály v zástupu, první členové měli před sebou na lavici dvě misky, v jedné z nich se nacházela dýňová semínka (počet semínek byl přesně stanoven, neboť pravidla pro přípravu kouzelné polévky jsou neúprosná a jejich nerespektováním by mohl vzniknout obyčejný vývar). Cílem bylo co nejdříve přebrat semínka z jednoho talíře do druhého pomocí malé lžičky, přičemž každý člen mohl naložit pouze jediné semínko a poté předal lžičku spoluhráči. Skupina, u které tato semínková migrace proběhla rychleji, zvítězila a vysoutěžila si tak další minci... Ve druhé gastronomické disciplíně jsme se přesunuli do čokoládovny, nesla název Čokoládový Halloween, a bylo v ní zapotřebí rychlosti a zároveň opatrnosti, což je ďábelská kombinace. Obě skupiny se rozdělily do čtveřic a jednotlivé čtveřice se postavily za sebe. A protože se jednalo o čokoládovou manufakturu, přiložil každý zaměstnanec ruku k dílu, neboť čokoládovna dostala velkou zakázku na výrobu speciálních čokoládových dýní. Hotové čokoládové dýně měly putovat od vedoucího pracovníka přes všechny zaměstnance až k poslednímu členovi. A protože se jedná o křehké zboží, chopil se každý lžíce a dýně se předávaly z jedné lžíce na druhou, pokud možno tak, aby neutrpěly sebemenší újmu. Každé zaškobrtnutí či nedejbože pád dýně mohl být pro skupinu osudný. Skupina, která dýni dopravila k poslednímu členovi rychleji, obdržela čokoládovou minci... Třetí disciplína nesla název Sladká věž a její podstatou bylo v daném časovém limitu postavit co nejvyšší věž z jedlých gumových kostiček. Pokud se soutěžícímu věž zřítila, bylo rozhodnuto, bod si připsal protihráč. Pokud ale k pádu nedošlo, rozhodlo množství užitého materiálu – ten, jehož věž čítala větší množství kostek, získal pro svoje družstvo 1 bod. Tato soutěž měla jednu záludnost – z hygienických důvodů bylo nutné manipulovat s kostkami pouze v gumových rukavicích, což celou stavbu ztížilo a o legraci nebyla nouze. Na konci si obě družstva sečetla body a úspěšnější tým obdržel 1 halloweeenskou minci... Poslední disciplína Čarodějné kuchyně byla zároveň tou nejnáročnější. Jmenovala se Halloweenské hambáče. První hráči z obou týmů měli před sebou na stole talíř, krabičku se sušenkami (které představovaly hamburgerové housky) a misku s barevnými bonbony. Úkolem bylo „naplnit“ spodní housku bonbony v barvách dle zadání a poté vše přiklopit vrchní houskou. Zadání zní jednoduše, ale nezbytná hygienická opatření opět způsobila nárůst obtížnosti celé disciplíny. Po předchozích neblahých zkušenostech s gumovými rukavicemi jsme zvolili jinou variantu, která znemožnila přímý kontakt s potravinami – čínské hůlky. Nutno říct, že po absolvování této disciplíny mnozí soutěžící blahořečili gumové rukavice, neboť manipulace s hůlkami byla opravdu jen pro otrlé. To, co umí každý průměrný Číňan je totiž pro netrénovaného Čecha přímo nadlidský úkol. Mince za vítězství v této disciplíně byly opravdu těžce vybojované…
Po více než týdnu hallooweenských soutěží nastala chvíle bilancování. Obě skupiny s velkým napětím sečetly svoje pečlivě střežené mince. Vítězem se nakonec stali Kostliví pavouci, kterým připadla hlavní odměna, ale zkrátka samozřejmě nepřišli ani poražení. A tak jsme se s úspěchem zase na rok rozloučili se světem dýní, pavouků a kostlivců… J
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |