Po přijetí nových členů a jejich slavnostním pasování na rytíře bylo naše Družinové království zase kompletní. A tak si i náš pan král mohl oddechnout. To víte, rytíři jsou hlavní složkou království, bez nich by jednak bylo v království smutno, a hlavně by království bylo ponecháno zcela bez ochrany, což by jistě bylo krajně nerozumné, protože se kdykoli odkudkoli může vynořit nepřítel. A s přicházejícím podzimem se z nevysvětlitelných důvodů zvyšuje koncentrace nadpřirozených bytostí v okolí našeho království. Proto mohl být král spokojen, že má opět k dispozici družinu odvážných rytířů, která zajistí bezpečí všech obyvatel království...
A jako vždy všichni noví rytíři potřebují nejdříve projít výcvikem. A tak náš pan král každoročně pořádá rytířský turnaj, na němž si rytíři mohou vyzkoušet svoje schopnosti v různorodých disciplínách – procvičí tak svou obratnost, logické i strategické myšlení, týmovou spolupráci a další potřebné vlastnosti. V průběhu celého týdne jsou rytíři rozděleni do dvou družin a sbírají speciální královské mince za vítězství v disciplínách. Už od první disciplíny se družiny učí spolupracovat, kapitáni musí zvládnout dělat důležitá rozhodnutí a rozdělovat práci, rytíři musí korigovat své chování a pracovat ve prospěch celé družiny. Toto vše má vliv nejen na hodnocení jednotlivých disciplín, ale také na závěrečné hodnocení. A družina, která to zvládne lépe, si na konci týdne odnese nejen dobrý pocit, ale také odměnu od krále…
Na začátku týdne byli nejdříve vybráni dva kapitáni, kteří si zvolili své členy a poté si obě skupiny vyrobily rytířské listiny nesoucí jméno družiny i všech rytířů a vyzdobené obrázky s příslušnou tematikou. Hodnotila se nejen výsledná listina, ale také chování celé skupiny. Nakonec král rozhodl, že vydá stejný počet mincí pro obě družiny, neboť odvedly velmi dobrou práci…
V průběhu týdne si rytíři zasoutěžili v mnoha zajímavých disciplínách – zkusili si například společně nakreslit portrét rytíře, stavěli vysokou věž, přímo v terénu vytvářeli příbytky pro rytíře nebo se snažili přelstít lakomého rytíře.
Poslední den našeho Rytířského klání proběhlo sčítání nasbíraných mincí. Skupina s větším počtem mincí měla nárok na královskou odměnu. Ale vzhledem k tomu, že náš pan král je známý „dobrák od kosti“, obdaroval nakonec i poraženou skupinu. Ještě před rozdělováním odměn jsme ale přistoupili k hodnocení – kapitáni měli za úkol rozhodnout, jakou část z odměny si každý rytíř zaslouží, podle svého chování. Pokud tedy v průběhu týdne kvůli některému z rytířů musela družina králi odevzdat rytířské mince jako trest, bylo pravděpodobné, že jeho odměna nebude tak velká. Nebo naopak, pokud se některý rytíř významně zasloužil o výhru v některé z disciplín, bylo téměř jisté, že si vyslouží větší odměnu než ostatní. Nakonec tedy měli všichni přesně to, co si zasloužili… A tak bylo celé království spokojeno a rytíři mohli alespoň na nějakou dobu opět odložit svou zbroj, i když to pravděpodobně nebude na dlouhou dobu.
Kristýna Jandíková
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |