S pokračujícím teplým počasím jsme dostali chuť vyrazit si na moře a zažít nějaké dobrodružství. Jasně jsme před sebou viděli obraz zarostlého umouněného muže s dřevěnou nohou. A tak bylo rozhodnuto – na jeden týden se proměníme na piráty, v našem případě na piráty s dobrými úmysly, neboť, jak jsme se dozvěděli, na širém moři se plavili nejen krvelační piráti. Když totiž pirátská bárka přepadla například loď obchodníků, dala většinou posádce možnost přidat se na jejich stranu. A tak ten, kdo si chtěl zachránit holý život, musel nasadit pásku přes oko, nechal si narůst plnovous a nedobrovolně vstoupil do řad pirátů. Tito „nedobrovolní piráti“ se ale většinou nakonec vzbouřili, odtrhli se od původní posádky a stali se samostatnou pirátskou jednotkou brázdící širá moře a konající dobro s cílem očistit jednoho dne svoje jméno. To byl přesně náš případ - dvě posádky pirátů s nejlepšími úmysly…
Naše dvě pirátské posádky měly před sebou dlouhou plavbu. A tak není divu, že nás na naší cestě potkala mnohá dobrodružství… Jedné noci nás na lodích zastihla velká bouře, která vyhnala všechny napůl spící piráty z kajut. Všichni museli přiložit ruku k dílu a co nejrychleji odnést nezajištěné předměty z paluby do podpalubí. Naštěstí nebyly zaznamenány žádné újmy na zdraví ani na životech… O pár dní později nás zase napadla nepřátelská loď a byli jsme nuceni zahájit útok dělovými koulemi. Nakonec jsme se ubránili (což je vlastně malý zázrak, když vezmeme v úvahu, že jsme útočili papírovými koulemi J)… Poté už ale naše plavba nabrala klidnější ráz. Jednoho nepříliš slunečného dne jsme zakotvili na krásném opuštěném ostrově, který si všichni piráti hned zamilovali, a tak kapitáni obou posádek rozhodli, že zde vybudujeme naše pirátské vesnice. A přestože piráti nemají práci příliš v lásce, toho dne se všichni činili. A výsledky byly naprosto úžasné. Jenže zanedlouho nás přepadl tichý nepřítel – hlad. A tak bylo rozhodnuto, že se musíme vydat hledat zásoby. Nasbírali jsme spoustu pochutin, které ukrýval ostrov. A vypravili jsme se i na lov ryb, který se proměnil v soutěž o nejvíce ulovených ryb a probíhal velmi dobrodružnou formou - vzhledem k tomu, že někteří piráti byli znevýhodněni ostrým sluncem, které je oslepovalo, měli nakonec všichni piráti chytat ryby poslepu… A po náročné aktivitě mohli piráti nechat odpočinout své dřevěné nohy při o poznání lehčí aktivitě. Dostali totiž od kapitána za úkol sepsat svoje pirátské zážitky, ale tak, aby se na tvorbě podíleli všichni členové, přičemž každý měl napsat jednu větu a předat soupis dalšímu pirátovi. A tak vznikla dvě díla, která si v ničem nezadala s nejlepšími díly v kategorii „popletená pohádka“ a která pirátům zajistila hodně zábavy… A další příval legrace přinesly pirátské karty a hra „chyť piráta“…
Náš pirátský týden jsme si užili do posledního dne. A protože družstva během plavby získávala pirátské mince za splněné úkoly, mohli jsme na konci týdne vyhodnotit vítěznou posádku, která nakonec obdržela hlavní pirátský poklad. A pak jsme se z moře vrátili opět na pevnou zem a definitivně se tak rozloučili s létem. Nicméně je velice pravděpodobné, že se doma dlouho nezdržíme a brzy podnikneme nějaký další výlet „na vlnách fantazie“…
Kristýna Jandíková
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |