Na začátku května měly v naší družině slet čarodějnice ze širokého okolí, které chtěly poměřit síly v každoročním turnaji zvaném O pohár baby Jagy. Za normálních okolností by se čarodějnice od podobných aktivit držely nejméně na vzdálenost tisíce čarodějných košťat nebo by se přinejmenším nechaly pěkně dlouho přemlouvat, aby se čehokoli, co je spojeno s pohybem či jakoukoli jinou námahou, zúčastnily. V tomto případě se však všechny čarodějnice mohly doslova přetrhnout, aby se do bojů o pohár baby Jagy zapojily, neboť tato soutěž je ve světě kouzelných bytostí považována za tradiční událost, bez které si žádná správná čarodějnice nedokáže představit rok…
Před začátkem prvních disciplín se čarodějnice rozdělily do dvou skupin, zvolily si hlavní čarodějnici a vyrobily čarodějnou listinu, na kterou zaznamenaly jména všech soutěžících. I přes obecný odpor čarodějnic ke všem rukodělným aktivitám naštěstí v tomto případě nebyly zaznamenány žádné pokusy o „remcání“ či snahy vyvolat stávku, protože čarodějnice dobře věděly, že ve hře je zisk prvních bodů do čarodějné karty…
První den proběhly 4 disciplíny, které se týkaly především vaření lektvarů… Další den byly na plánu venkovní aktivity, při kterých nejedna čarodějnice propotila svůj hábit. Čarodějnice se mohly cítit skoro jako v čarodějné autoškole, neboť musely prokázat velkou obratnost a šikovnost při manipulaci s koštětem. Kličky, smyky, otočky, tomu všemu byly naše čarodějnice na soutěžní dráze vystaveny… Další dva soutěžní dny byly zasvěceny disciplínám poněkud klidnějšího rázu, abychom našim čarodějnicím dopřály trošku odpočinku. Tentokrát měly pracovat hlavně jejich mozkové závity. Čekalo je například luštění čarodějné křížovky, psaní tajného vzkazu pomocí čarodějného písma nebo kresba portrétu nejmenované čarodějnice. Kromě toho si ale naše soutěžící vyzkoušely také roli hospodyněk, když měly za úkol zavařit kouzelné žížalky na zimní vaření lektvarů…
Poslední den turnaje jsme věnovali výrobě kouzelného lektvaru čarodějnice Čárymáry. Tento lektvar smí používat pouze zkušené čarodějnice, a tak naše soutěžící (protože žádná z nich zatím ještě nedosáhla služebního věku) mohly výrobu kouzelného lektvaru pouze sledovat. Ale byla to opravdu napínavá podívaná - po přidání všech předepsaných surovin jako byla smrdutá rezavá voda, barevná tekutina, voňavý lák a troška bílého prášku začala nádoba bublat a linula se z ní barevná pěna, což všechny mladé čarodějnice sledovaly s údivem a nadšením…
Po sečtení všech bodů, které jednotlivá družstva nasbírala do svých čarodějných karet, nás čekalo vyhodnocení celé soutěže. Čarodějnice byly celé znavené, a taky byly rády, že mohou konečně zaparkovat svá košťata a dopřát si chvilku klidu. A protože bylo třeba ocenit úsilí, snahu a šikovnost všech čarodějnic, získaly nakonec obě skupiny kouzelnou sladkou odměnu přímo z kuchyně čarodějnice Čárymáry…
Protože jsme se celý týden skvěle bavili, bylo nám líto, že musíme odložit košťata a hábity. Náš smutek však dlouho netrval, neboť bylo třeba začít se těšit na příští čarodějnický slet 
…
Kristýna Jandíková
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |