Po přijetí nových členů a jejich slavnostním pasování na rytíře bylo naše Družinové království zase kompletní. A tak si i náš pan král mohl vydechnout. Vždyť do této doby měl hlavu doslova jako pátrací balon - nebyl si totiž do poslední chvíle jist, zda se mu podaří naplnit kapacitu království a hlavně sehnat nějaké adepty na rytíře. To víte, nechat království bez ochrany, když se kdykoli z kteréhokoli rohu může vynořit nepřítel, by bylo krajně nerozumné. A navíc si musíme uvědomit, že na podzim se v okolí Družinového království zvyšuje koncentrace nepřátelských bytostí a různých stvoření oplývajících nadpřirozenými silami. Proto byl král tak spokojen, že má opět k dispozici družinu odvážných rytířů, která zajistí bezpečí všech obyvatel království... Než se ale noví rytíři mohli vydat do opravdové akce, museli se trošku pocvičit. Za tímto účelem náš pan král každoročně pořádá Rytířský turnaj, na němž si rytíři, rozděleni do dvou družin (rytíři a rytířky), mohou vyzkoušet svoje schopnosti v různorodých disciplínách – pocvičí tak svou obratnost, logické i strategické myšlení, týmovou spolupráci a další. V průběhu celého týdne sbírají obě rytířské družiny speciální královské mince za vítězství v disciplínách. A na konci týdne čeká na vítěze královská odměna…
Do první disciplíny nastoupili všichni rytíři v plné síle. Nejdříve byli vybráni dva kapitáni a ti si poté zvolili členy svých družin. Společně pak každá družina měla za úkol vyrobit „základní listinu“, která měla obsahovat jména všech rytířů, včetně kapitána a několika jeho zástupců, a název družiny. Vše mělo být výtvarně zpracováno tak, aby byla celá listina co nejvíce zaplněna. V této první, zdánlivě jednoduché disciplíně, se družiny učily spolupracovat, rytíři museli poslouchat kapitány a ti se zase museli naučit rozhodovat a rozdělovat práci. Hodnotila se nejen výsledná listina, ale také chování celé skupiny. Výsledné listiny byly tak dokonalé, že se pan král nemohl rozhodnout, kdo bude vítězem této první soutěže. Když však přihlédl k chování obou skupin, musel uznat, že vítězství si více zaslouží družina rytířek, která obdržela celkem 3 královské mince. A rytíři? Ti získali 2 mince a cenné poučení…
Druhý den přinesl rytířům konečně první opravdové disciplíny, ve kterých mohli prokázat svoji obratnost a zúročit svoje pohybové nadání. Zkusili si například, jak náročné je postavit hrad (i když se jednalo o „poněkud“ zmenšený model z dřevěných kostek), a při disciplíně inspirované oblíbenou rytířskou volnočasovou zábavou se potrénovali v hodu knoflíkem. A protože se rytířům nadmíru dařilo, skvěl se na tváři našeho pana krále spokojený úsměv, neboť začínal tušit, že si své rytíře vybral opravdu dobře…
Třetí den soutěží s sebou přinesl velmi napínavou podívanou. Byla to pro rytíře opravdová zkouška ohněm - čekal je totiž velmi náročný terén, kterým se museli prodírat. Kromě absolvování trasy plné překážek museli například sbírat královské erby nebo na povoze dovézt zásoby vína do královského sklepa. Všechny úkoly ale splnili na výbornou, a protože při převozu nebyla prolita ani kapka vína, byl pan král nadmíru spokojen a přemýšlel, čím by svoje rytíře odměnil za jejich mimořádnou snahu. Jistě, mohl je pozvat na číši vína, avšak vzhledem k tomu, že soutěžící mají během turnaje zakázáno požívat alkoholické nápoje, zdálo se králi jako nejvhodnější varianta věnovat rytířům den volna, který mohli využít k relaxaci a zábavě…
