Blížily se Vánoce a nás v družině čekala soutěž, jejíž název v mnohých oprávněně vzbuzuje chuť k jídlu - Kuchařská show. Že by se jednalo o tréning na vánoční hodování? Nikoli. V této soutěži sice jídlo opravdu hrálo hlavní roli, ale ne tak, jak by se na první pohled mohlo zdát…
Hned na začátku týdne bylo naším úkolem vytvořit dva kuchařské týmy - nejdříve byli zvoleni dva majitelé restaurací a ti si poté vybrali svůj tým. A tak vznikla dvě špičková restaurační zařízení – Restaurace U Hambáče a Pohádková restaurace…
Po splnění nutných formalit začaly obě skupiny pracovat na svých jídelníčcích. Každá dvojice měla vytvořit 1 hlavní chod s přílohou, 1 dezert a 1 nápoj. Vše mělo být samozřejmě doplněno o ručně kreslené obrázky. Ten, kdo však vsadil na klasiku a hodlal svůj jídelní lístek zaplnit obvyklými dobrotami české kuchyně jako je řízek, knedlo-vepřo-zelo či rajská omáčka, se již dopředu ochudil o značný počet bodů při konečném hodnocení. Tvůrcům jídelníčků totiž bylo doporučeno, aby při vymýšlení jídel nechali řádně zapracovat svoji fantazii a dali tak vzniknout zcela originálním pokrmům s ještě originálnějšími názvy. A tak se na jídelníčcích objevily takové rarity jako například vlajkové knedlíky s bleskovým masem a duhovým salátem nebo sněhurkové hranolky….
A jak měla naše soutěž probíhat? Nejdříve měla jedna skupina hostit druhou a druhá skupina se proměnila v porotce-hosty. Každý z porotců si měl objednat hlavní chod s přílohou, dezert a nápoj od jedné dvojice, přičemž na objednávání, servírování a obsluhu hostů byl na place pouze 1 číšník a 1 servírka, kteří se museli pořádně ohánět, neboť se postupně prostřídali u všech kuchařských dvojic. Po ukončení hodování pak měli hosté zaplatit dle své spokojenosti (od 1 do 10 družinových korun). Do ceny se měla započítávat nejen spokojenost s pokrmem, ale také chování kuchařské dvojice při vaření, doba přípravy pokrmu, vzhled pokrmu, obsluha a celkový dojem z pobytu v restauraci. Nasbírané body od všech dvojic pak měly putovat na konto daného kuchařského týmu a druhý den se měly role obrátit - z hostů se měli stát hostitelé a naopak…
Po náročných přípravách nastal konečně den D. Kuchařské týmy byly připraveny a odhodlány pohostit zákazníky a poskytnout jim nezapomenutelný gastronomický zážitek. Doposud však zůstávala nezodpovězena základní otázka – z čeho budeme v restauracích vařit? Byl snad někdo pověřen zásobováním? Nikoli. Potravin netřeba. Postačí barevné papíry a troška fantazie. Vaření, pečení, smažení a další kuchyňské aktivity byly nahrazeny stříháním, lepením a kreslením. Zkrátka, vše bylo z papíru, jídlo i nádobí. Všechno ostatní však probíhalo jako v klasické restauraci. Číšník se servírkou pobíhali po place ve snaze uspokojit i ta nejvypečenější přání náročných zákazníků, kuchaři se potili v kuchyni, hosté netrpělivě vyhlíželi svůj vysněný pokrm…
Ve chvíli, kdy si všichni hosté objednali, zavládl v kuchyni ruch a chaos, jako v pravé restauraci. A došlo samozřejmě i na tradiční omyly a chyby, které snad každý majitel restaurace už někdy zažil – jeden host obdržel pokrm, který si neobjednal, jiný zase musel příliš dlouho čekat... Míra nervozity sice stoupala, ale naštěstí nepřekročila únosnou hranici - komunikace mezi zaměstnanci byla jen mírně napjatá a na házení talířů nedošlo...
Na závěr můžeme pogratulovat oběma kuchařským týmům – během několika dnů si prošly pravým kuchyňským peklem, ale nevzdaly se! Při závěrečném hodnocení sice zvítězila Restaurace U Hambáče, ale protože byly výsledky poměrně vyrovnané, obdržely nakonec oba kuchařské týmy pozvání na hostinu, která byla odměnou za jejich těžkou práci v posledních dnech a která byla složena z vybraných dobrot, tentokrát 100% jedlých J. Součástí hostiny byla zcela nová soutěž v ochutnávání pokrmů, během které se stoly prohýbaly pod tíhou laskomin, jako například palačinky, lívance či perníčky. Všichni hosté se tentokrát proměnili v porotce a jejich úkolem bylo od každého soutěžního pokrmu ochutnat malý kousek a udělit body (1 – 10). Poté byly uděleny odměny pro „autory“ vítězných pokrmů…
Naše více než týdenní exkurze do nitra české gastronomie byla zábavná i poučná - vyzkoušeli jsme si, jak těžké je řídit restauraci, naučili jsme se sestavit jídelní lístek, okusili atmosféru na place i v kuchyni a trénovali trpělivost při komunikaci s netrpělivými zákazníky. A tak je teď na čase minimálně na rok odložit naše papírové kuchyňské náčiní... J
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |