Ani letos jsme si v naší družině nenechali ujít tradiční čertovské soutěže. A i když čerti mohou „legálně“ strašit hříšníky jen jediný den v roce, naše čertovské zápolení probíhalo celý týden…
Na začátku byli dle tradice zvoleni dva Luciferové, tedy vůdci skupin, kteří si poté vybrali svoje poddané, čerty. Tak vznikly dvě čertovské skupiny – Pekelní jezdci a Čertice… Obě čertovské skupiny nejdříve vyplnily pekelné registrační listiny, které měly obsahovat název skupiny a jména jednotlivých členů, a poté ochotně zapózovaly fotografovi na památeční fotku do pekelné kroniky… Obě skupiny čekal týden plný pekelné dřiny, během kterého se měly utkat v několika disciplínách. Za vítězství sbíraly speciální pekelné bankovky, za které si na závěr mohly koupit dobroty v Pekelném supermarketu…
První disciplína měla u našich soutěžících velký úspěch a nesla název Souboj čertů. Soupeřili spolu vždy dva čerti a každý měl za úkol vybrat si náhodně jednu kartičku (obrácenou rubem nahoru). Když pak oba čerti karty otočili, zvítězil ten, na jehož kartě se nacházel větší obrázek čerta. Jednalo se vlastně o jednu z oblíbených volnočasových aktivit čertů všech věkových i jiných kategorií. Každý správný čert se totiž ve volných chvílích (tedy ve chvílích, kdy zrovna nenosí hříšníky do pekla) věnuje hře v karty (tato aktivita byla dle nejnovějších pekelných výzkumů zařazena na druhé místo v žebříčku oblíbených čertovských aktivit, hned za lelkováním). Na konci této disciplíny si obě skupiny sečetly body a vítězné družstvo získalo pekelné mince... Další dvě disciplíny naše čerty pořádně prohnaly. V první z nich museli čerti vytvořit cestu pro jeho veličenstvo Lucifera. A v druhé disciplíně čekal naše družstva pekelný hokej…
Další den začal zlehka, disciplínou nazvanou Čert na pokračování, která odhalila, že i v pekelných bytostech může být špetka uměleckého nadání. Každá skupina měla společnými silami vytvořit portrét nejmenovaného čerta, a to tak, že se čerti jeden po druhém střídali v kreslení, ale každý směl na portrétu pracovat pouze velmi krátký časový úsek… Další disciplína ukládala čertům veledůležitý úkol - vyrobit náhrdelník pro drahou choť jejího veličenstva Lucifera… Poslední disciplína nazvaná Šup do pytle! opět vyhnala čertíky z vyhřátých pelíšků a donutila je pracovat, neboť jak říká sám velký Lucifer: „Pekelné teploučko se samo neudělá!“ A tak musel každý čert přiložit ruku k dílu a vydat se na sběr dříví…
Na poslední den se naši chlupáči náležitě těšili. Jak by ne – práci měli za sebou a čekal je už jen nákup dobrůtek v Pekelném supermarketu. A odměna byla opravdu zasloužená. Vždyť kdo to kdy viděl, aby nějaký čert udělal za jeden týden tolik práce. A tak teď naše čertíky čeká nějakých pár týdnů poctivého lelkování
