Po slavnostním přijetí nových členů bylo naše království kompletní a noví i stávající rytíři se už nemohli dočkat, až budou moci svému králi předvést svoje schopnosti během tradičního Rytířského klání, které se koná každý rok v měsíci září. Věhlas tohoto turnaje se postupně rozšířil do různých koutů světa a dnes se ho jakožto host zúčastní nejeden přespolní král s chotí a celou svojí družinou. Celé události proto předchází týdny příprav, aby bylo vše dokonalé a zabránilo se případné mezinárodní ostudě...
Po vyřízení všech potřebných diplomatických formalit (jako byla například cestovní víza pro přespolní krále), vysmýčení celého království, upečení nesčetného množství krocanů, křepelek či selátek a vyvalení několika sudů červeného vína nejmenované odrůdy z královského sklepa, zazněly slavnostní fanfáry a všichni rytíři se shromáždili před králem. Následoval krátký, ale vše potřebné obsahující proslov, a rozdělení rytířů do čtyř rytířských skupin. Každá družina si zvolila svého vůdce, tedy osobu nanejvýš zodpovědnou, moudrou, schopnou a důvěryhodnou. Poté král oficiálně zahájil turnaj a rozdal první úkoly. Rytíři měli vyrobit základní listinu se jmény všech členů a vlajku, která je měla reprezentovat při všech soutěžích. Za zdařilou práci král vydal první královské mince...
Druhý den turnaje začalo to pravé rytířské klání. Čekaly nás dvě zapeklité disciplíny. První z nich nesla název Poklad. Dle instrukcí měli rytíři pomoci králi najít ukradený poklad. Při hledání se však pohybovali náročným terénem. Abychom simulovali bojové podmínky, dali jsme soutěžícím k dispozici 2 nevelké obdélníkové koberečky, pomocí kterých se měli přemisťovat (způsob si mohl každý zvolit libovolně – přeskoky z jednoho na druhý, bruslení...). Když soutěžící s vypětím všech sil doputoval na místo, kde se nacházel poklad jeho družiny, nenásledoval zasloužený odpočinek ani chvíle dojetí nad dosažením vysněného cíle, nýbrž překotná cesta zpět s koberci v jedné ruce a pokladem v druhé ruce (přičemž každý směl vzít pouze jednu věc z pokladu). Po návratu předal soutěžící koberce dalšímu hráči ze své družiny a celý proces pokračoval tak dlouho, dokud družstva společnými silami nepřenesla celý svůj poklad. Nejrychlejší družina získala královské mince... Druhá disciplína byla nazvaná Rychlý posel. Královský posel hraje veledůležitou roli, neboť se stará o veškerou královu korespondenci. A v této disciplíně naši rytíři zakusili všechna úskalí tohoto povolání. Jejich úkolem bylo doručit králi důležitý dopis od jednoho ze spřátelených králů. Každá družina měla k dispozici jednoho koně (ve skutečnosti plastovou hůl). Úkolem bylo nasednout na oře, docválat na místo určení, vyzvednout dopis a klusem nejvyšší rychlosti se vrátit ke své družině. Po předání koně vyrazil další posel. Zvítězila družina, která se vystřídala rychleji...
Před začátkem třetího dne rytířského klání přispěchal rozlícený král se zdrcující zprávou. Jakýsi vandal prý údajně odcizil drahocenný královský obraz. Jednalo se o portrét krále a jeho choti. Ale protože šlo o mozaiku, zloději se obraz při útěku rozpadl na malé částečky, které zůstaly rozesety po královské zahradě. Tato příhoda se naštěstí ve skutečnosti nestala, neboť jak sám král poznamenal, tento portrét je tak cenný, že je střežen nejmodernějším bezpečnostním zařízením (jeho krádež by mu prý jistojistě přivodila infarkt a jeho choti přinejmenším mrákoty). V tomto případě se naštěstí jednalo o další disciplínu, ve které bylo úkolem rytířů sesbírat všechny části královského portrétu a znovu ho sestavit. Pro účely naší soutěže nechal král namalovat u svého dvorního malíře čtyři kopie portrétu v různých barvách, které byly roztrhány na stejný počet kusů a důmyslně schovány na královské zahradě. Rytíři vysílali do terénu vždy po jednom členovi své družiny, který hledal pouze kusy portrétu v určené barvě. Skupina, která portrét sestavila rychleji, obdržela další královské mince... V další soutěži naši rytíři nakoukli do královské kuchyně. Při přípravě hostiny to v královské kuchyni doslova vře. Vše musí být přichystáno do nejmenších detailů a někdy jsou z toho kuchtíci řádně zmateni. Tak jako v disciplíně s názvem Popletený kuchtík, v níž mají kuchtíci za úkol nachystat stoly v královské jídelně. Každý kuchtík má k dispozici vak s nádobím a čtyři stoly, přičemž na každý z nich musí vyložit jednu z věcí. Jenže! Když má kuchtík práci hotovou, zjistí že vše popletl, a tak musí zpět a vše, co vyložil zase nabrat do vaku. Poté se vrátí zpět ke své družině a vyráží další kuchtík. Družina, jejíž kuchtíci se stihnou rychleji prostřídat, získá královské mince...
Poslední soutěžní den se nesl v duchu dobré zábavy. Začal totiž disciplínou nazvanou Královské kuželky. Přestože rytíři neměli k dispozici dnešní moderní vymoženosti – rodina rytířova jistě nevlastnila 4 televize, 2 tablety, 6 mobilních telefonů či nejmodernější verzi Playstation – uměli se dobře pobavit. A kuželky patřily k jedné z oblíbených volnočasových aktivit většiny rytířů. V této disciplíně tedy mohli zúročit získané zkušenosti, pobavit se a zároveň nasbírat cenné body. Každá družina měla k dispozici svou kuželkovou dráhu a úkolem každého rytíře bylo jedním hodem poslat k zemi co nejvíce kuželek. Bodování bylo tedy zcela jasné. Po dvou kolech si družiny sečetly celkový počet bodů a byly rozdány další královské mince... Poslední disciplína se jmenovala Šifry. Král chtěl tentokrát prověřit paměť svých věrných rytířů a schoval ve své královské komnatě několik svitků obsahujících tajné šifry. Každá družina musela nejdříve najít svitek své barvy a několikrát si šifru přečíst. Po krátkém čase určeném k zapamatování šifry přistoupila vždy celá družina ke králi, odevzdala svitek, a snažila se šifru co nejpřesněji interpretovat v písemné podobě. Proběhla celkem tři kola, přičemž každý další svitek byl o mnoho náročnější než ten předchozí. Ale k velkému nadšení Jeho výsosti pana krále neudělala ani jedna družina žádnou chybu...
Po vysilujícím absolvování všech disciplín nám zbyly síly pouze na sečtení nasbíraných královských mincí. Král obdaroval všechny skupiny dle jejich umístění a pak už všichni rytíři mohli s klidným srdcem odložit zbroj, přinejmenším do dalšího podobného turnaje :)...
Mgr. Kristýna Jandíková
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |