V záři pozdně letního slunce jsme uspořádali Soutěž o nejkrásnější zoo, která svým názvem připomínala spíše „utkání“ nejlepších architektů či stavebníků. V našich podmínkách však nešlo o rýsování projektů ani o míchání malty a kladení tvárnic. Pro realizování našeho záměru nebyla třeba příliš těžká manuální práce, stačil dobrý nápad a troška zručnosti...
Na začátku si každá soutěžní skupina vylosovala jedno plastové (nebo plyšové) zvířátko - výběr byl samozřejmě omezen na zvířata, která v našich končinách běžně obývají zoologické zahrady. Poté následoval krátký okamžik usilovného přemýšlení, který většinou vyústil náhlým momentem AHA, během něhož přišel dotyčné osobě na mysl vynikající nápad. Bylo třeba vymyslet pro zvířátka co nejoriginálnější příbytky, přičemž fantazii se meze nekladly. Ti, jejichž moment AHA si dával na čas, byli sice mírně ochuzeni, neboť měli kratší časový úsek na výtvarné ztvárnění svého nápadu, ale i tak nebylo radno házet flintu do žita. Vždyť ta nejlepší díla často vznikají pod tlakem nebo právě v časovém presu. Nakonec se dali do práce i ti nejhloubavější z nás...
V této soutěži byly naší hlavní pomůckou barevné křídy, jakožto „plátno“ nám posloužil chodník a pro dovršení celého dojmu jsme měli povoleno (nebo spíše doporučeno) sáhnout i po nejrůznějších přírodních materiálech, na něž jsme narazili v našem okolí. Zadání znělo vytvořit co nejoriginálnější příbytek pro vylosované zvířátko, přičemž bylo vhodné popustit uzdu fantazii a vybavit příbytky nejrůznějšími bláznivými spotřebiči, které možná budou běžně k vidění v zoologických zahradách příštího tisíciletí. Speciální mrazicí boxy pro lední medvědy, dávkovače ryb pro tuleně nebo třeba gorilí samohoupací hamaky… Pravdou je, že časový limit, který soutěžící měli k dispozici, byl neúprosný, protože nemalý úsek museli věnovat shromažďování přírodnin, a tak nezbylo tolik času na vymýšlení zvláštního vybavení. I tak ale nakonec vznikly velmi zajímavé zvířecí budoáry, které by mohly být součástí luxusní zoo...
Během závěrečného hodnocení každá soutěžní skupina stručně popsala svoji stavbu a vysvětlila všechny náležitosti. A po pravdě řečeno bylo těžké vybrat vítěze. Nakonec zvítězila skupina, která tento úkol pojala minimalisticky, avšak zároveň velmi pečlivě a originálně, a díky zvolené strategii byla hotova v nejkratším časovém limitu. Ostatní skupiny obsadily všechny druhou pozici, neboť odvedly profesionální práci a bylo vidět, že jejich členové svoje návrhy dobře promysleli...
Soutěž o nejkrásnější zoo přinesla zajímavé výsledky. Na jedné straně ukázala, že všichni soutěžící mají o kvalitě života zvířat v zajetí naprosto jasnou představu, ale také naznačila možné budoucí směřování zoologických zahrad. Už teď se ředitelé těchto zařízení snaží dělat pro svoje „klienty“ možné i nemožné. A tak možná za pár let budeme lednímu medvědovi závidět, že má lepší mrazničku nežli my :)...
Mgr. Kristýna Jandíková