Na konci května jsme opět vstoupili do světa financí. Na programu byla oblíbená družinová dražba, během které si mohli dražitelé vydělat slušný obnos družinových peněz. Stačilo jen shromáždit několik nepotřebných věcí, které by bylo možno v dražbě nabídnout, a pak už jen čekat, jaký zájem věci vyvolají. Tajemství dražby spočívá v tom, že nikdo předem nedokáže odhadnout, do jak závratných výšin se vyšplhá cena obyčejného předmětu. Letos byly nejpopulárnější kancelářské potřeby...
Jak vlastně naše dražba probíhala? Vzhledem k relativně pěknému počasí jsme nebyli nuceni tísnit se v uzavřených prostorách a naši improvizovanou dražební síň jsme přesunuli na dvůr. Nejdůležitějším předmětem celé dražby bylo samozřejmě jako vždy dražební kladívko, jehož poklepání oznamovalo konečnou cenu daného předmětu. Dražitel vždy předstoupil k dražebnímu pultíku, vytáhl draženou věc a oznámil její vyvolávací cenu. V případě, že se jednalo o lákavou věc, strhl se ihned po oznámení vyvolávací ceny kolotoč, během kterého se zájemci překřikovali a neustále částku zvyšovali – každý vždy nabídl o něco vyšší částku v naději, že „setřese“ ostatní a dražený předmět se stane jeho majetkem. Několikrát se stalo, že se „setkali“ dva poměrně bohatí zájemci, kteří měli enormní zájem o stejný předmět. To se pak nabízená částka vyšplhala do závratných výšin a jeden z boháčů se stal chudým, avšak šťastným majitelem vysněné věci...
Letošní družinovou dražbu jsme si užili, někteří vydělali, jiní získali předmět, po kterém toužili, a tak vlastně všechno dopadlo ke všeobecné spokojenosti...
Mgr. Kristýna Jandíková
 |
 |
 |