Letos jsme opět po několika letech zařadili do našeho „repertoáru“ velmi zajímavou pohybovou soutěž s názvem Balonková výzva. V této soutěži jde hlavně o postřeh a rychlost. Úkolem soutěžících je prostřednictvím pinkání jednou či oběma rukama udržet co nejdéle ve vzduchu několik neposedných nafukovacích balonků. A není to vůbec nic jednoduchého, neboť takový nafukovací balon je předmět nadmíru nevyzpytatelný a jeho duše je volná jako pták, tudíž nikdo dopředu nedokáže odhadnout, na kterou světovou stranu se mu zrovna zachce letět. A tak si jistě dovedete představit, jak to vypadá, když se sejde více podobně tvrdohlavých a svobodomyslných balonků…
Naše soutěž měla již tradičně tři kategorie – se dvěma, třemi a čtyřmi balonky (letos jsme poprvé zkusili zařadit i bonusovou mimosoutěžní kategorii, ve které se smělo do balonku pouze kopat). V každé kategorii se soutěžilo na čas – soutěžícímu se vždy změřila doba, po kterou dokázal úspěšně držet balonek nad zemí… První kategorie se zdála být až primitivně jednoduchá a některým se povedlo bránit balonku v kontaktu se zemí i několik minut. Ve druhé kategorii už ale soutěžícím ztuhnul úsměv na rtech a dosažené časy se dramaticky snížily. A poslední, nejtěžší kategorie se čtyřmi balonky? Dle vyjádření soutěžících bylo zcela nemožné zkrotit takové „stádo“ balonků. Kdyby se alespoň držely pospolu! Ale to ne! Každý se vydal na jinou stranu a nebohý soutěžící mezi nimi poskakoval jako zajíc v poli plném zelí…
Po prozkoumání výsledkové listiny vzešel z každé kategorie pouze jeden vítěz, ale vzhledem k náročnosti celé soutěže nakonec malou odměnu za statečnost získali všichni účastníci. I přes to, že jsme byli mírně rozladěni z již zmíněného nepříliš sportovního chování nafukovacích balonků, naši soutěž jsme si užili. Konec konců, měli bychom být balonkům vděční, že nám chtěly dopřát pořádnou porci pohybu. Alespoň jsme udělali něco pro své zdraví. A proto si jistě tuto léčebnou kúru dopřejeme i příští rok...
Kristýna Jandíková