Březen byl ve 2.A měsícem, kdy jsme žili Pipi Dlouhou punčochou. Podle přečteného popisu jsme ji kreslili, venku jsme se pídili po zajímavých věcech a objevili jsme zapomenuté věci dětí. Jakou měli radost jejich majitelé. Naučili jsme se pozdravit švédsky a učili jsme se „nábosilku“ dvou. Vyvrcholením byla návštěva divadelního představení o Pipi a společná výroba knihy inspirované zhlédnutím filmu a divadla.
Uvádím některé postřehy žáků z divadla. „Nejvíc se mi líbilo, jak Pipi přeprala dva policajty. Byla jsem smutná, že jsme museli odjet.“ „Líbily se mi Pipiny šaty.“ „Líbilo se mi, jak táta Pipi zlomil jednu palmu a jak se dům přeměnil na loď.“ „Hodně jsem si to užila. Bylo to jako opravdické.“
Mgr. Jitka Coufalová
